Rozhovor vedou: Marek Bubeník a Jakub Pojezný (PUR-IZOLACE s.r.o.)
ÚVOD A PROJEKT
MB: Jakube, jak bys popsal projekt Prodeco v Bílině – co všechno tahle zakázka obnášela?
JP: Prodeco v Bílině byla velká a komplexní rekonstrukce střechy průmyslového objektu – jedna z největších, co jsme jako firma dělali. Šli jsme kompletně dolů s původním souvrstvím až na železobetonový žebírkový panel, srovnali podklad, natavili asfaltové pásy jako parozábranu, následovala aplikace PUR pěny a nakonec UV ochranný nátěr s posypem drcené břidlice. Součástí byla i nová hromosvodová soustava, nový záchytný systém a kompletní oplechování atiky a detailů.
MB: V čem se to lišilo od běžných projektů, co děláme?
JP: Hlavně rozsahem a tím, že to nebyla jen „izolace“, ale komplexní střešní rekonstrukce. Bavíme se o ploše přes 10 000 m² a navíc za plného provozu objektu. Takže jsme museli řešit logistiku, bezpečnost, návaznost profesí a hlídat, aby se nikde nezdržovalo, a hlavně aby nevzniklo riziko zatečení.
MB: Jaká byla tvoje role – a co to pro tebe osobně znamenalo?
JP: Řídil jsem realizaci projektu – od přípravy a plánování, přes koordinaci jednotlivých profesí, až po kontrolu kvality a předání díla. Pro mě osobně to byla zakázka, která prověřila úplně všechno: plán, lidi, procesy, technické řešení i komunikaci s investorem. A zároveň nás to jako firmu posunulo o kus dál.
MB: Kdy a jak dlouho to probíhalo?
JP: Běželo to ve fázích během několika měsíců. Nešlo to udělat „na jeden zátah“, protože jsme museli držet harmonogram etapově – demontáže, opravy a srovnání podkladu, natavení pásů, nástřik PUR, UV nátěr a dokončovací detaily. A samozřejmě jsme museli respektovat počasí a technologická okna, aby kvalita byla stoprocentní.
TECHNICKÉ VÝZVY A ŘEŠENÍ
MB: Jaké technické výzvy jste museli řešit během realizace?
JP: Největší výzva přišla hned po odhalení podkladu. Po demontáži původního souvrství se ukázalo, že železobetonový panel je výrazně nerovný. Abychom mohli navázat další vrstvy bezpečně a kvalitně, museli jsme podklad dodatečně vyrovnat stěrkou. A zároveň jsme museli hlídat návaznost kroků tak, aby nevznikaly prostoje a hlavně riziková místa pro případné zatečení.
MB: Co bylo nejnáročnější z hlediska technologie nástřiku PUR pěny?
JP: U takhle velké plochy je klíčové udržet plynulost a konzistenci – aby vrstva byla souvislá, bez slabých míst a aby všechno sedělo i v detailech. Hodně důležité jsou podmínky na stavbě: podklad musí být připravený, proces navazovat a technologie běžet v režimu, který drží stabilní kvalitu.
MB: Jak probíhala spolupráce s dalšími dodavateli?
JP: Postavili jsme to na jasném harmonogramu a etapách. Každá profese měla svoje okno a přesně definované návaznosti. Důležité bylo, aby se týmy nepotkávaly v kolizi a aby bylo jasné, kdo předává jakou část, v jaké kvalitě a v jakém termínu. Díky tomu se podařilo minimalizovat prodlevy.
MB: Byly momenty, kdy jste museli improvizovat nebo změnit plán?
JP: Ano, hlavně na začátku – když se ukázala nerovnost panelu. To nám změnilo technologický postup i plán etap. U velkých projektů je běžné, že se něco objeví, ale rozdíl je v tom, jak rychle to umíš vyhodnotit, rozhodnout a přenastavit tak, aby to neohrozilo kvalitu a termíny.
TÝM, ORGANIZACE A BEZPEČNOST
MB: Kolik lidí se na projektu podílelo a jak jsi zvládl koordinaci tak velké akce?
JP: Bylo to ve více týmech, podílely se desítky lidí a několik profesí. Klíčové bylo rozdělení na etapy, jasné role a pravidelná komunikace. Nešlo jen o výkon, ale o to, aby práce navazovaly: co se připraví dnes, musí být zítra připravené pro další krok – bez improvizace a bez zbytečných návratů.
MB: Jak jste řešili bezpečnost práce a logistiku při tak velké ploše a výšce?
JP: Bezpečnost byla priorita. Měli jsme nastavené zóny pohybu po střeše, jasná pravidla, kontrolu rizikových míst a průběžné dohlížení na postupy. Logistiku jsme plánovali tak, aby měl tým materiál i techniku vždy včas, ale zároveň se minimalizovalo riziko – pohyb lidí, manipulace, okraje, prostupy, detaily.
MB: Jakou roli hrála komunikace s investorem?
JP: Velkou. Pravidelně jsme si potvrzovali postup, řešili termíny, návaznosti a operativně případné změny. Otevřená komunikace pomohla držet projekt v parametrech a hlavně nedělat zbytečné záseky, když nastal problém.
VÝSLEDEK A ZKUŠENOSTI
MB: Jak dopadlo předání – kontroly a měření?
JP: Dopadlo to velmi dobře. Kontroly i měření proběhly v souladu s požadavky a standardy, projekt jsme úspěšně dokončili a předali investorovi. Důležité pro mě je, že jsme udrželi kvalitu napříč celou plochou – nejen „někde“, ale konzistentně po celé střeše, včetně detailů.
MB: Co sis z Prodeca odnesl jako největší zkušenost?
JP: Že u velkých a komplexních zakázek rozhoduje plánování a koordinace. Když máš velkou plochu, hodně profesí a běží provoz, tak každá drobnost může ovlivnit harmonogram. A zároveň se ukáže síla týmu a procesů – jestli firma umí držet kvalitu i bezpečnost.
MB: Co bys dnes udělal jinak, kdybys podobný projekt dělal znovu?
JP: Ještě víc bych šel do detailního průzkumu podkladu před zahájením. Ušetří to čas i překvapení v úvodu. A zároveň bych ještě víc zpřísnil návaznosti mezi profesemi – protože když se posune jeden krok, řetězově to ovlivní všechno.
OSOBNÍ POHLED A TÝMOVÁ PRÁCE
MB: Jaký byl pro tebe nejsilnější moment během realizace?
JP: Když jsme viděli, že projekt běží podle etap, týmy si předávají práci bez problémů a zároveň držíme vysokou kvalitu i bezpečnost. V tu chvíli víš, že to není náhoda – ale že procesy fungují a tým je silný.
MB: Co bys chtěl vzkázat týmu, co na tom dělal?
JP: Upřímně velké díky. Byla to práce, která vyžadovala disciplínu, přesnost a tah na branku. Bez lidí na střeše, bez jejich nasazení a profesionality by takový projekt nešel zvládnout.
MB: Jak vnímáš posun firmy v posledních letech z pohledu realizací?
JP: Udělali jsme velký posun v kvalitě provedení, organizaci i schopnosti zvládat komplexní projekty. Máme silnější tým a lepší procesy, takže jsme schopní dělat větší a náročnější zakázky – a Prodeco to jen potvrdilo.
MB: Na jaký typ projektu by ses těšil do budoucna?
JP: Na projekty, kde se kombinuje technická náročnost, koordinace a vysoké nároky na kvalitu. A zároveň mě baví, když se na stavbě objevují moderní technologie – ať už v oblasti udržitelnosti, bezpečnosti nebo kontroly kvality.
